O psaní jako o svobodě - Venika Hartlyn INTERVIEW
All photos by Lux Praguensis at (A)VOID sessions
Marie: Jak začal celý Tvůj umělecký příběh?
Venika: Bylo to nejprve při psaní prvních písniček – když jsem zjistila, že můžu psát své vlastní. Do svých 20-ti let jsem se totiž věnovala klavíru i zpívání, ale zpívala jsem jen převzané věci, které jsem si odposlouchala, protože mě spíše bavilo hrát podle sluchu než podle not. Potom od prvního koncertu s kapelou (což bylo díky olomouckému Hudebnímu institutu) jsem začala víc koncertovat, spolupracovat s kamarády/hudebníky a po přestěhování do Prahy se to ještě zintenzivnilo. Od začátku je pro mě důležitá umělecká svoboda a přání dělat hudbu tak, jak ji cítím. Uzavřela bych to mým oblíbeným citátem německého hud. skladatele: “To compose is to release that which longs to be free.” (Dieter Schnebel).
Marie: Na (A)void sessions jsi zahrála píseň Snowdrops. Řekni mi více o této písni, kdo ji produkoval?
Venika: Snowdrops je první singl z debutové desky, kterou jsem natočila pod producentským vedením Borise Carloffa ve studiu Soundevice. Byl to pro mě nádherný a objevný proces, protože sotva jsem Borisovi přehrála své demo, on už hned věděl, co s tím vymyslíme. Snowdrops se vyloupla asi nejrychleji ze všech a já na ní mám ráda hru kontrastů a že jsme její pohádkovou atmosféru zkombinovali se skandinávskou elektronikou. Potěšilo mě, že zazněla v pořadu Ro(c)kle na Čro Olomouc a dostala se do playlistu britského alternativního rádia The Sound Lab.
Marie: Co tuto píseň inspirovalo? Má nějaký příběh?
Venika: Singl je inspirován začátkem jara a probouzením sněženek, jejich odolností a vidinou nových začátků v životě, s nimiž se může pojit i rozloučení a konec nějaké etapy. Písnička je také o tom dovolit si být vděčný a zvát vděčnost do svého života, aby se člověk uměl lépe vyrovnat s věcmi, které neovlivní. Inspirací bylo červánkové nebe a taky skladba Autumn Leaves od Nat King Colea, jež má dosti podobné téma.
S vydáním Snowdrops mám sama spojenou vděčnost, protože fanoušci se zapojili do lyric videa a poslali mi své fotky červánků (video najdete na YT).
Marie: Jaká tematika se prolíná Tvojí hudbou?
Venika: Do textů se asi hodně promítá ženská perspektiva, inspirace mořskou krajinou a po hudební stránce je mou důležitou součástí klavír.
Marie: Kde jsi napsala Snowdrops? A ovlivňuje místo nebo čas nějak Tvůj proces psaní?
Venika: Snowdrops jsem napsala u piána, ale je dosti výjimek, kdy mě přímo ovlivní a inspiruje dané místo. Třeba píseň Metro vznikla skrz moji každodenní cestu z Černého mostu do centra Prahy metrem, kdy už jsem byla otupená míhající se černotou a hledala pro svou mysl nějaký únik. Obecně na mě blahodárně působí příroda a místa, která mě něčím pohltí – Fisherman se zrodil při procházce kolem Botiče a Tiny Creatures jsem zase napsala po návštěvě irských útesů (Cliffs of Moher).
Marie: Poslouchala nebo sledovala jsi něco/někoho konkrétního během psaní a nahrávání alba?
Venika: Během nahrávání alba jsem často poslouchala nové tipy od svého producenta, protože jsme si mezi prací pouštěli spoustu muziky, tak jsem objevila třeba kapelu Chvrches, Cocteau Twins nebo Susanne Sundfør.
Marie: Doporučila bys, kdy a jak Tvoji novou hudbu poslouchat?
Venika: Asi bych posluchačům nechtěla nic diktovat a nechala na každém, ale možná udělat to jako v našem klipu – pustit si ji v autě a vyrazit někam klidně bezcílně v pozdním odpoledni – může být prima. Písničku mám totiž dost spojenou s videoklipem, který jsme k ní točili a který vymyslel a režíroval Rony Thilakan z týmu (A)void Sessions.
Marie: Kdyby sis mohla přát, aby Tvoje hudba někoho k něčemu inspirovala, co by to bylo?
Venika: Bylo by to asi dovolit si vypnout, zasnít se, zastavit se na příjemném místě a navnímat sebe, a hlavně dělat věci, které ho baví a dělají jeho duši dobře.
Marie: Kdo jsou Tvoje největší hudební inspirace? Je za novým albem nějaký cíl určitého zvuku nebo tématu?
Venika: Silnými inspiracemi pro mě jsou Tori Amos a Sarah McLachlan. Každá asi něčím jiným, Tori tím, jak rafinovaně skládá na piano a Sarah zase jedinečným výrazem. Obecně mám hodně ráda americkou písničkářskou scénu od 70. let. K debutové desce jsme přistoupili tak, aby měla současný, moderní zvuk, a taky na ní více experimentujeme se zvuky piána - v každé skladbě tak bude trošku jiné.
Marie: Nasdílíš s námi svůj oblíbený playlist?
Venika:
Sarah McLachlan – Better Broken
Tori Amos – Caught a Lite Sneeze
John Bryant – The Fall
Jeff Buckley – Grace
David Matthews – Dancing Nancies
Prince – Musicology
Hanson – Me, Myself and I
Becca Stevens – Regina
Lenka Dusilová – Vlákna
Pan Lynx – Dokolazrození
Marie: Co Tě čeká v roce 2026?
Venika: Je to zejména vydání debutového alba Water drops, které by mělo vyjít na jaře tohoto roku, s ním chystám i vinylovou desku, dále nás čeká dokončení tří nových videoklipů, a taky se těším na nadcházející koncerty, kde už řada nových písní z desky zazní:
5/2 HRADEC KRÁLOVÉ, Petrof café
13/2 PRAHA, Žižkovšiška
19/3 PRAHA, Burza#4
24/4 UNHOŠŤ, Kavárna S Radostí
14/5 OLOMOUC, Jazz Tibet Club
12/6 PARDUBICE, Jazz Tangens Club
